Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jeho pojetí výchovy bohoslovců


V první řadě můžeme poukázat, že vedl bohoslovce k po­znání, zda jsou vůbec ke kněžském stavu povoláni. Zachoval se cyklostylovaný výklad bodů v českém a německém znění, které si měl každý před svatostánkem čestně uvážit, totiž zda má:

 

1)         pravý úmysl. Dobrovolně? Z jakých pohnutek přišel, z čestných?

 

2)       Solidní zbožnost. Správný vztah k Bohu, k svému tvůrci, Pánu, cíli. Svatá věda, studium teologie. Z celého srdce? Omnia uni (všechno jednomu). Nadpřirozený názor na kněžské po­volání, život z víry. Ústní a rozjímavá modlitba. Soukromé adorace, breviář, žalmy, růženec.

 

 

3)         Čistota, vyzkoušená životem. Nadpřirozený názor na pohlavní pud a jeho úkol. Ve službě obětující se lásky. Nega­tivní stránka: Ovládám pohlavní pud? Varuji se příležitostí? Pozitivní stránka: Tuto energii vezmu do služby lásky k Bohu a bližnímu. Duch sebeoběti. Stojím-li ve službě Boží, je on se mnou, posiluje mě. Je odvaha slučitelná s malomyslností? Pokorný se nedá zlomit neúspěchem. Mám dnes oprávněnou naději, že budu moci zachovat celibát?

 

4)              Dostatečné vědomosti. Jsem svědomitý, prozíravý s modlitbou na rtech? Příčiny neúspěchu? Nedostatek nadání, pohodlnost, nečinnost, nemám zájem?

 

P. Alois Kotek : Rok v semináři s P. Šuránkem

 

 
 

 

Portrét


Fotoalbum



Statistiky

Online: 1
Celkem: 28441
Měsíc: 427
Den: 23

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA